Terka Čapková před rokem neuběhla ani kilometr. Dnes trénuje na svůj první půlmaraton. Na svém Instagramu otevřeně mluví o cestě k sobě, hubnutí, terapii, hejtech i o tom, proč autenticita na sítích někdy bolí, ale přesto má smysl. Sdílí také, jak se cítila, když měla 150 kilo, co jí pomohlo zhubnout a proč to podle ní často není o motivaci, ale hlavně o disciplíně. Dokázala výrazně zhubnout, změnit svůj životní styl a zamilovat si běh. A dnes k tomu motivuje i ostatní. Právě proto jsme ji vyzpovídali v novém rozhovoru.
Proč jsi začala? Pamatuješ si svůj úplně první běh? Jaký byl?
Bohužel nemám žádnou cool historku. Upřímně jsem začala tak, že jsem jednou vlezla ve fitku na pás a zjistila jsem, že to není tak hrozný, jak si to pamatuju před 40 kily. No a pak jsem si z pobláznění kamarádů sdílejících ty mapičky ze Stravy koupila boty a vyběhla jsem. A bylo to upřímně hrozný. Konec konců jsem to i celé zdokumentovala na svůj Instagram a musím říct, že pokaždé, když to video teď zpětně vidím, tak se strašně směju.
Co bylo na běhání nejtěžší na začátku?
Zpomalit. Myslím, že to je největší lekce pro každého začátečníka. Dost způsobená poblázněním těch sociálních sítí, tak má pocit, že musí běžet na dřeň. Ve chvíli, kdy člověk pochopí, že z nuly je tempo 7:00 fakt blbost a že mi z toho asi praskne srdce, tak ten běh začne tak nějak dávat smysl. Jakmile jsem si dovolila běžet pomalu, přestalo to být trápení a začalo to být něco, co se dá zvládnout. A najednou jsem zjistila, že uběhnu mnohem víc, než jsem si kdy myslela (naposled 17 km v kuse).
Co bys vzkázala ženám, které chtějí začít běhat, ale pořád váhají?
Já bych řekla, že za zkoušku nic nedáte a to nejhorší, co se může stát je, že už znovu nevyběhnete. A to není vlastně žádná tragédie. Ale obecně si myslím, že je fajn začít třeba delším chozením. Člověk si zvykne na pohyb, začne si budovat kondici a pak je mnohem jednodušší to překlenout v nějaký sport, třeba právě v běh. A hlavně - není potřeba na sebe tlačit, stačí začít a ono se to postupně poskládá.
Na sítích vystupuješ jako „Všechno je proces“ – co to pro tebe znamená tohle heslo?
Já mám pocit, že to heslo je vlastně samo o sobě docela výstižné. Je to nějaké nastavení, podle kterého se snažím žít. Ne vždycky se v životě daří, ale z mé zkušenosti, když se na to pak dívá zpětně, tak to začne dávat smysl. Najednou vidí, kolik kroků už ušel. Takže si vždycky uprostřed nějakého procesu řeknu tohle a je mi hned líp, protože vím, že to není konečný stav. A že to nakonec bude stát za to.
Jak si udržuješ motivaci ve dnech, kdy se ti fakt nechce?
Z mojí zkušenosti to ve dnech, kdy se mi nechce, není o motivaci, ale o disciplíně. Motivace je super na začátku, ale dlouhodobě to člověka neudrží. Za těch 25 týdnů tvrdého tréninku na půlmaraton mě upřímně ani nenapadne, že bych nešla. I když se mi občas fakt nechce. Prostě jdu, protože vím, že to dělám pro sebe a že ten pocit po doběhnutí za to vždycky stojí.
Co ti běhání dává a co ti naopak vzalo?
Pro mě je to obří čistka hlavy. Upřímně už si ani nedovedu představit, že bych alespoň jednou nevyběhla. Člověk je sám a má prostor si srovnat myšlenky,. Navíc je v běhání hrozně hezky vidět a hlavně cítit pokrok. A to mi dává obrovskou satisfakci. Běhání mi taky vždycky ukazuje, že když něco chci, tak si za tím dokážu jít. Možná je trochu nebezpečný to říkat před půlmaratonem, ale věřím tomu. A co mi to vzalo? Asi jen čas. Ale je to čas pro sebe a ten nikdy není ztracený..
Na co aktuálně trénuješ? Máš nějaký velký cíl nebo závod, na který se těšíš?
Mým cílem je českobudějovický půlmaraton 30.května, což bude můj první půlmaraton v životě. Taková zkouška ohněm. Budu ráda, když se do tří hodin vejdu, ale mým hlavním cílem je to uběhnout v kuse. Na čase mi upřímně zas tolik nezáleží. Chci hlavně sobě (a taky tý starý Terce, co vážila 150 kilo) dokázat, že to zvládnu. Do konce tohohle roku bych ráda sundala čas na 10 km pod hodinu. A co bude dál? Že by maraton?
Jaká je Terka, když zrovna neběhá?
Na to se strašně těžko odpovídá. Myslím, že jsem hlavně sociálně a pracovně dost vytížená, což je dané tím jaký jsem obrovský extrovert. Ráda a často o sobě říkám, že jsem labužník života. Miluju objevovat nové věci a chodit za svojí komfortní zónu.
Co pro tebe znamená značka BJEŽ?
BJEŽ je pro mě znamením, že to má všechno smysl. Bětka mi tenkrát napsala sama od sebe, když jsem byla ještě maličká, a rozhodli se mě podpořit. To ve mně vzbudilo šílené nadšení a pocit, že to co dělám, má nějaký přesah. Taky jsem totální nasávač příběhů a celý příběh za touhle značkou si od začátku získal moje srdce. Vůbec bych si netipnula, že to dotáhneme až takhle daleko, že spolu budeme něco vyrábět. Jsem za to hrozně vděčná a o to víc, že je to právě s BJEŽ.
Jaký nejhezčí a naopak nejhorší komentář jsi na sítích dostala?
Hezkých komentářů a zpráv dostávám tolik, že snad ani nejde vybrat jen jeden. Nejhezčí jsou pro mě ty, když někdo napíše, že ho inspiruju. Já jsem si totiž vždycky přála lidi inspirovat a díky instagramu to vypadá, že se mi to konečně daří. No a ten nejhorší? Vlastně jeden takový odstartoval celé moje běhací pobláznění. Slečna mi pod moje první běhací video napsala, že neuběhnout dva kilometry v kuse snad ani není možné a že v dnešní době může být influencer každý. Tenkrát mě to hrozně namíchlo. A na celé téhle situaci je úsměvné, že slečna už určitě zapomněla, že takový komentář napsala, a já ho mám do dneška uložený.
Máš teď nově vlastní merch. O co se jedná a co bys ráda měla jako další kousek?
Jedná se o celoroční běžeckou čelenku s mým vlastním designem, která vznikla jako bláznivý nápad na závodech. Říkala jsem si, že bych hrozně ráda poznávala svoje fanoušky tak, jako oni poznávají mě. Já vás totiž přes ty obrazovky nevidím, zatímco vy mě ano. A tak vznikla černá čelenka s barevným pruhem a motivačními nápisy. Já jí miluju a ještě víc jí miluju, když vidím jak sluší právě všem mým fanouškům. A další kousek? Já jsem trochu blázen a moje sny jsou hrozně obrovský (třeba jednou vlastní značka oblečení? doplňků? kdo ví), ale myslím, že další na řadě jsou rozhodně ponožky. Ale kdo ví, kam se to celé ještě posune.
Další BJEŽ inspirace
Každý rok je to stejné. Skončí jedna sezóna, chvíli si odpočineme… a pak nám to zase začne vrtat hlavou. Tak jaký závod si dáme letos? Poprosili jsme proto naše ambasadorky a zeptali se jich co máš vyhlídnuté..
V poslední době se do popředí dostává nový fenomén hybridního fitness s názvem HYROX. Skoro se až zdá, že pomalu zastiňuje ostatní disciplíny a každý to chce zkusit. Minimálně v zahraničí se HYROX stává...
Barevná typologie není jen trend z Instagramu. Je to nástroj, který dokáže změnit způsob, jak se vnímáš, co nosíš – i jak se cítíš. O tom ví své Eva Papešová z projektu Vybarvi se, která každoročně pomáhá stovkám žen...
